Inženýři vyvíjí senzory nanosond, které budou cíleně ničit rakovinu

Autor: Katka <admin(at)server.cz>, Téma: Novinky, Vydáno dne: 17. 09. 2010

Vědci z University of California, Berkeley, vytvořili chytré nanosondy, které mohou být jednoho dne použity v boji proti rakovině, aby selektivně vyhledávaly a ničily nádorové buňky a zároveň podaly zprávu zpět.

Vědci navrhují chytré nanosondy, tzv. nanokorály, které se selektivně připojí k nádorovým buňkám, doručí léčivo a podají zprávu místnímu molekulárnímu prostředí. Jedna strana nanokorálů je navržena tak, aby se selektivně zacílila na buňku, zatímco strana druhá má zdrsněný povrch, kterým v daném prostředí zachytí chemické částice.


Za posledních 10 let několik výzkumných týmů na celém světě vyvinulo nanosondy se specifickým zacílením ve snaze snížit - a snad i eliminovat - toxické následky chemoterapie na zdravé buňky, které jsou umístěny v blízkosti jejich nemocných protějšků.

Avšak chyběl mechanismus, kterým by nanosondy mohly nejen nalézt rakovinné buňky, ale také přenést informace, jakmile se dostanou k cíli. Týmu Univerzity v Berkeley se podařilo vytvořit multi-funkční sondy, které pojmenovali nanokorály.

Drobné sondy měří několik stovek nanometrů v průměru, tedy jednu tisícinu šíře lidského vlasu, jednu setinu velikosti většiny rakovinných buněk. Záměr byl kombinovat různé materiály - zdrsněné zlato na jedné straně a hladký polystyren na druhé straně - na jednotlivé sondě.

Název nové sondy je inspirován přírodními mořskými korály, které využívají drsné povrchy pro zvýšení zachycení světla a živin.

Snímací strana nanokorálu spoléhá na techniku zvanou „Surface-Enhanced Raman Spectroscopy (Scattering) - SERS“, která využívá adsorpce molekul, které nastane když molekuly navážou kontakt se zdrsněným povrchem kovu, jako je například zlato.
Výzkumníci ověřili citlivost nanokorálu prostřednictvím měření jeho schopností detekovat standardní chemickou sloučeninu pomocí SERS.

Aby získali nanokorál, který zacílí konkrétní buňky, využili vědci možnosti připojit protilátky k polymerním povrchům. Výzkumníci předvedli tento koncept namáčením polystyrenového povrchu s protilátkami, které útočí na lidský receptor epidermálního růstového faktoru 2 (HER-2), známý cíl pro léčbu rakoviny, ježto se často projeví agresivní formou rakoviny prsu.


Vývoj bude nadále pokračovat, doufejme, že se brzo dočkáme praktického využití.