Nanotechnologie english version
  Hlavní menu
  Odborná spolupráce




  Dopisovatelé
  Doporučujeme





 

Příspěvek k sociálním aspektům nanotechnologií
Vydáno dne 23. 08. 2007 (5675 přečtení)

Dopady nanotechnologií na společnost mohou být různé a mít velký rozsah. Jelikož nanotechnologie představují velmi různorodou škálu nových technických možností, je zřejmě nemožné v současné době přesně předpovědět dokonce i bezprostřední důsledky jednotlivých inovací. Nanotechnologie slibují ovlivnit tak mnoho aspektů společnosti, že předpovědi jsou nejisté, a je těžké je empiricky ověřit. Budoucí vývoj může být v některých případech i rozvratný, protože se může ukázat, že bude nutné zavést neobvyklá bezpečnostní opatření např. v zdravotnickém a obranném systému států či regulovat výrobu a spotřebu některých výrobků, případně je zcela zakázat. Pokládá se rovněž za možné, že zavádění nanotechnologií, byť postupné, může zcela změnit současný tradiční průmysl, se všemi sociálními i dalšími dopady. Zejména důsledky nanotechnologií ve vztahu k informačním technologiím, biotechnologiím a zdravotnictví je však obtížné předvídat. V posledních letech je část veřejnosti, zejména v průmyslově vyspělých zemích, ovlivňována publikacemi žánru science-fiction a psaním ne zcela seriózních novinářů a autorů, kteří zveřejňují senzačně laděné články o nebezpečnosti nanotechnologií. To zapůsobilo na různé instituce, vládní i nevládní, které se začaly sociálními, etickými a dalšími důsledky nanotechnologií seriózně zabývat.

Souhrn možných sociálních dopadů

Sociální aspekty nanotechnologie lze charakterizovat následovně:

  • Sociální aspekty je třeba posuzovat za použití vyváženého přístupu mezi cíli, které vedou k očekávanému společenskému užitku a neočekávanými souvislostmi, které mohou být kombinací neočekávaného užitku a rizik. Např., nanotechnologie slibují významný pokrok v syntéze léčiv a jejich transportu v těle na nemocné místo, v lékařské diagnostice, regeneraci tkání a jejich nahrazování. Na druhé straně, do buněk mohou pronikat nežádoucí nanočástice, případně nová nanostrukturní tkáň nemusí být biokompatibilní. Rizika je tedy třeba zkoumat. Existuje sociální odpovědnost na obou stranách vývoje. Při vyhodnocování pozitivního vývoje a rizik na populaci je zapotřebí respektovat demokratické principy. Např., výroba v nanorozměrech zabezpečí prostředky pro trvalý udržitelný rozvoj – méně materiálu, méně vody a méně odpadu při výrobě a nové metody přeměny energie a čistou vodu. Současně je zapotřebí sledovat vliv nových kontaminujících látek o velikosti nanometrů a např. přesun pracovníků v souvislosti s novými výrobními technologiemi.
  • Sociální aspekty nanotechnologií se projeví v různých oblastech jako jsou technika, ekonomika, životní prostředí, zdraví, výchova a výuka, etika, morálka a filosofie. Zatím co technické a ekonomické aspekty jsou klíčové hnací síly, v jiných oblastech jim konkurují problémy spojené s možnými neočekávanými projevy a potřebami nanotechnologií.
  • Příroda již od počátku pracuje v nanorozměrech. Je zapotřebí porozumět, co se stane, když se nanostrukturní kontaminanty z výroby či spalování dostanou do kontaktu s prostředím. Např., v současnosti existují zdravotní a ekologická rizika od nanočástic vznikajících v dolech, na stavbách a ve spalovacích motorech. Vyrobené nanostruktury mohou mít zvláštní složení a reaktivitu, což může zvýšit riziko, a to musí být zkoumáno od samého počátku. Na druhé straně, pro odstraňování znečišťujících látek, které v současné době nemohou být zneškodněny, mohou být použity nové molekulární postupy. Nanosenzory mohou lépe monitorovat životní prostředí. Trvalý udržitelný rozvoj je rozsáhlý úkol. V současné době se, zejména v USA a EU, soustřeďují výzkumné aktivity na výzkum vlivu nanočástic nacházejících se ve vzduchu, v zemi i ve vodě, na výzkum procesů probíhajících v nanorozměrech v bio-systémech, na vývoj nástrojů a přístrojů a další problémy. Bylo by příliš velké riziko neprovádět tento výzkum.
  • Každý průmyslový sektor má dnes svoje pravidla a předpisy pro nakládání s chemikáliemi a biologickými materiály. Je zapotřebí zpracovávat studie, ve kterých bude posouzeno, jak tyto předpisy ovlivní použití nanomateriálů a nanotechnologie.
  • Sociální aspekty mají mezinárodní dosah související s rostoucími znalostmi humanity a jejich filozofickými souvislostmi, rozvojem trhů, záležitostmi zdraví, mezinárodní konkurencí a výrobní způsobilostí.
  • Mělo by se rozlišovat mezi jevy, které mohou být opraveny nebo upraveny na akceptovatelnou úroveň a těmi, které vedou k neakceptovatelným rizikům. Neexistují jednoznačná výzkumná řešení, která by naznačovala, že by důsledky aplikace nanotechnologie nemohly být ve stávajících systémech akceptovány. Riziko je často vyváženo přínosy.
  • Existuje celá soustava faktorů, od kreativity jednotlivců, organizací, transferu technologií, regionálních a interdisciplinárních interakcí k ekonomice a mezinárodnímu rámci. Tyto faktory jsou v dynamické vzájemné interakci, a proto je třeba sledovat časovou škálu. Např. je třeba předvídat potřebu vývoje standardů a právních aspektů.
  • Bude-li nanotechnologie lépe prozkoumána, lze očekávat postupně vyjasnění sociálních dopadů. V laboratořích vznikají nové nanostruktury, vyvíjejí se nové výrobky a roste počet kvalifikovaných výzkumníků. Již nyní však existuje časové zpoždění ve studiu sociálních důsledků od doby prvních vědeckých objevů.
  • Důležité je poznat, zda veřejnost akceptuje rizika.. Např., vliv elektromagnetického pole na buňky nebo záření televize je pronikavý. Zjišťujeme však, že tyto skutečnosti jsou akceptovány, protože magnetické pole existuje v přírodě a buňky mají schopnost se regenerovat. Podobně, nanočástice již existují v přírodě a živé buňky jsou s nimi v interakci. Je zapotřebí, aby ti, co se zabývají sociálními vědami, byli členy výzkumných týmů, aby zprostředkovávali a současně správně ovlivňovali veřejnost.
  • Je třeba se poučit ze zkušeností prvé průmyslové revoluce a jiných dřívějších událostí. Např., spalovací motory přispívají globálnímu oteplování a DDT, i když bylo úspěšné v boji s malárií, je karcinogenní. Bylo by dobré se při provádění další průmyslové revoluce využíváním nanotechnologie poučit z předcházejících chyb a optimalizovat včas celkový životní cyklus výrobků.
  • V současné době probíhá řada výzkumných projektů, financovaných zejména NSF v USA a v rámci 6. Rámcového programu EU (např. projekt NANOSAFE zahájený ještě v rámci 5. RP), které jsou zaměřeny na zdravotní, ekologické, etické a další aspekty nanotechnologie.

    Přehled významných publikací

    Přibližně od roku 2000 se začínají zkoumat sociální, etické, ekologické a ekonomické dopady nanotechnologie /2/ a finančně podporovat výzkumné práce v těchto oblastech /3,4/. Od roku 2001 byly zveřejněny tyto významné publikace:

  • „Societal Implications of Nanoscience and Nanotechnology“, NSET Workshop Report, 3/2001, Arlington, VA, vyd. M.C.Roco a W.S.Bainbridge /2/. Je to rozsáhlá zpráva z prvé diskuse o sociálních a etických aspektech nanotechnologie, které se zúčastnilo 64 vybraných zástupců vědecké a výzkumné sféry, vládních i soukromých subjektů, převážně z USA. Byly prodiskutovány možné dopady nanotechnologie na ekonomiku a politiku, na vědu a výuku, na zdravotnictví, ekologii, výzkum vesmíru a národní bezpečnost a její sociální, etické, právní a kulturní aspekty. Z workshopu vyplynula řada doporučení pro vládu USA, akademickou sféru a průmysl - např.:
      - Do výukového procesu musí být zavedena koncepce studia jevů v nanorozměrech
      - Výuka odborníků v nanotechnologiích musí zahrnout i studium jejích sociálních důsledků a etické citlivosti
      - Je třeba, aby byly vyvinuty formální měřicí metody jako např. sociální a ekonomické indikátory pro systematickou charakterizaci změn, které mohou probíhat v průmyslu, vzdělávání a veřejném mínění
      - Je zapotřebí všeobecná podpora rozsáhlého a vysoce kvalitního, teoreticky fundovaného sociálního a ekonomického výzkumu nanotechnologie
      - Vláda i soukromý sektor musí neodkladně vytvořit příslušné informační kanály pro průběžné informování společnosti o nových koncepcích, projektech, potenciálních aplikacích a etických problémech
  • „Nanotechnology: Revolutionary Opportunities & Societal Implications“, 3rd Joint EC-NSF Workshop on Nanotechnology, 1/2002, Lecce (Itálie), vyd. M.C.Roco, R.Tomellini /5/. Zpráva z jednání 70 odborníků z EU a USA, které bylo zaměřeno na tři široké oblasti: budoucí technologické příležitosti nanotechnologie, problémy výuky nanotechnologie a její sociální dopady.
  • The Big Down: From Genomes to Atoms“, ETC Group, 1/2003 /6/. Zpráva kanadské společnosti, která se orientuje na podporu udržitelného rozvoje v oblasti kultury, ekologie a lidských práv. Místo pojmu nanotechnologie se ve zprávě používá pojem atomtechnologie (Atomtech). Autoři zprávy nepopírají perspektivní možnosti nanotechnologie, avšak jejich závěry vyznívají negativně, zejména varují před nekontrolovaným používáním nanočástic a uhlíkových nanotrubic a zdůrazňují, že žádná globálně působící organizace, např. OECD, se tímto problémem zatím nezabývá.. Zpráva vzbudila značnou pozornost.
  • „Future Technologies, Today´s Choices“, zpracoval A.H.Arnall pro Greenpeace Environmental Trust, 6/2003 /7/. Zpráva je zaměřena na dvě oblasti: nanotechnologii a umělou inteligenci a robotiku. Je psána vyváženě, tj. autor zdůrazňuje jednak přednosti a možnosti nanotechnologie, jednak uvádí možná rizika při jejím praktickém používání. Je zdůrazněna možnost infiltrace nanočástic do životního prostředí a upozorňuje se na rizika použití nanomateriálů a nanozařízení v medicíně a ve vojenství.
  • „The Social and Economic Challenges of Nanotechnology“, zpracovali S.Wood, R.Jones a A.Geldart pro ESRC (Economic and Social Research Council) UK, 7/2003 /8/. Zpráva podává seriózní přehled současné diskuse o pozitivních a negativních stránkách nanotechnologie. Autoři vyvodili tři doporučení pro zaměření budoucích sociálních a etických studií: a) řízení technologických změn, b) vyhodnocování rizik a příležitostí v nejistotě, c) studium úlohy nových technologií v období ekonomických nerovností a předělu etap vývoje. Mnoho jednotlivých témat v uvedených doporučeních přesahuje rámec nanotechnologie, např. transfer technologie, problematika stárnutí, komercionalizace vědy, nicméně, mohou existovat problémy výlučně spjaté s nanotechnologií, vyplývající z její interdisciplinární podstaty a její schopnosti ovlivnit rozhraní v systému lidstvo-stroje-příroda.
  • "Nanotechnologies: A Preliminary Risk Analysis“, zpráva z workshopu „Mapping out Nano Risks“, organizovaného DG Health and Consumer Protection EK v Bruselu, 3/2004 /9/. Zpráva sestává ze dvou částí. První část obsahuje zhodnocení výstupů workshopu, druhá část pak obsahuje 19 příspěvků účastníků workshopu. Přítomní experti se shodli na 12 doporučeních
      - Vypracovat rejstřík nanomateriálů (poloproduktů a konečných výrobků)
      - Přidělovat vyráběným nanomateriálům všeobecně uznávané číslo v registru CAS (Chemical Abstracts Service)
      - Urychlit vědecké práce při sběru dat o vlastnostech nanomateriálů a podrobovat je analýze.
      - Vyvíjet měřicí zařízení
      - Vyvinout standardizované metody hodnocení rizik
      - Prosazovat „dobré zkušenosti“ při oceňování rizik, zdraví lidí, nebezpečí pro životní prostředí a bezpečnost v celosvětovém měřítku
      - Zřídit instituce pro monitorování rozvoje nanotechnologie, pro zavádění laboratorních i výrobních standardů a pro případná regulační opatření
      - Rozvinout dialog s veřejností a průmyslem a zajistit účast obou stran při rozhodovacích procesech
      - Vypracovat směrnice a standardy pro oceňování rizik, pro výrobu a manipulaci nanomateriálů a pro komercionalizaci nanomateriálů a jiných nanotechnologických výrobků
      - Revidovat stávající regulační opatření s ohledem na specifika nanotechnologie
      - Přikládat nejvyšší význam výrobě a manipulaci s volnými nanočásticemi, dokud nebude identifikována jejich míra nebezpečnosti, případně, dokud nebudou např. zabudovány do matrice jiné látky
      - Snažit se o eliminaci, případně minimalizaci výroby částic o nanorozměrech a jejich nechtěnému uvolňování do životního prostředí., tam kde je to možné EK hodlá na základě výsledků workshopu přijmout řadu opatření.
  • „Towards a European Strategy for Nanotechnology“, Sdělení EK, COM (2004) 338 final, 5/2004 /10/. Ve sdělení se zdůrazňuje zodpovědný přístup k nanotechnologii. Komise poukazuje na to, že sociálním aspektům nanotechnologie je nutné věnovat náležitou pozornost a
      - apeluje na členské státy, aby v souvislosti s VaV v oblasti nanotechnologie zaujímaly otevřené a transparentní postoje. Cílem musí být zajistit pochopení a důvěru veřejnosti;
      - vyzývá k dialogu s občany EU a spotřebiteli produktů z EU s cílem umožnit kritické posouzení VaV v oblasti nanotechnologie, které bude založeno na objektivních informacích a výměně názorů;
      - zdůrazňuje, že se bude řídit etickými zásadami, aby zajistila, že VaV v oblasti nanotechnologie bude prováděn odpovědně a transparentně V zájmu zachování vysoké úrovně veřejného zdravotnictví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitelů poukazuje Komise na nutnost
      - co nejdříve zjistit a posoudit (reálné nebo domnělé) bezpečnostní hrozby;
      - podpořit integraci aspektů zdravotních, ekologických, rizikových a jiných aspektů v příslušných aktivitách VaV a dostatečně podpořit specifické studie;
      - podpořit zjišťování toxikologických a ekotoxikologických dat (včetně údajů o přípustných dávkách) a vyhodnotit potenciální expozice lidí a životního prostředí.
  • Komise apeluje na členské státy, aby
      - v případě potřeby podpořily úpravy postupů hodnocení rizik. Přitom je nutné vzít v úvahu specifické aspekty nanotechnologických aplikací; - podpořily začlenění hodnocení rizik do ochrany zdraví lidí, životního prostředí, spotřebitelů a zaměstnanců ve všech etapách životního cyklu nanotechnologií (od záměrů přes VaV, výrobu, odbyt, využití až po likvidaci).
  • „Report of the International Dialogue on Responsible Research and Development of Nanotechnology“, zpráva z jednání zástupců 25 států a EU, které bylo iniciováno NSF, USA /11/. Zprávu vydal Meridian Institute, USA. Byla to prvá diskuse o zodpovědném přístupu k výzkumu a aplikaci nanotechnologie v globálním měřítku. Jednání se zúčastnil i český zástupce. V průběhu jednání přítomní experti vyslovili názor na následující témata: nanotechnologie a potřeba regulace, možnosti řízení rozvoje technologie, aplikace a důsledky nanotechnologie, institucionální předpoklady pro následující dialog, záměry koordinačních aktivit a rozšíření dialogu, zejména na rozvojové země. Předpokládá se, že dialog bude kontinuální.
  • „Nanoscience and Nanotechnologies: Opportunities and Uncertainties“, zpráva The Royal Society & The Royal Acadamy of Engineering, Velká Británie, 7/2004 /12/. Zpráva – nezávislá studie - vyžádaná vládou Spojeného království, zaměřená na současný a budoucí vývoj nanovědy a nanotechnologie a jejich důsledky. Ve zprávě je předloženo 21 doporučení v oblastech: průmyslová aplikace nanotechnologií, možné nepříznivé důsledky na zdraví, bezpečnost a životní prostředí, problémy regulace, sociální a etické důsledky, dialog s třetími stranami a veřejností a zajištění zodpovědného rozvoje nanotechnologií. Zpráva oceňuje potenciál nanotechnologie, ale upozorňuje na nová možná rizika při výrobě a používání izolovaných nanočástic. Žádá jejich klasifikaci jako nových chemikálií v legislativě UK a EU.
  • „Report from the „Nano and Environmemt“ workshop, Brussels, 30.-31.3.2006“, zpráva konsorcia Nanoforum /13/. Zpráva popisuje závěry prezentací a diskuse na workshopu. Na workshopu se problematika diskutovala ve třech oblastech: monitoring, náprava poškození a ovzduší, ochrana zdrojů. „Nanotechnology Risk Governance“, 6/2006 /14/, zásadní sdělení z International Risk Governance Council, Ženeva, Švýcarsko, ve kterém je předložena zásadní představa jak monitorovat ařídit širokou oblast aplikace nanotechnologií.
  • „Benefits, Risks, Ethical, Legal and Social Aspects of Nanotechnology“, zpráva konsorcia Nanoforum z července 2006 /15/. Ve zprávě je charakterizován současný stav veřejné diskuse o přínosech, rizicích, etických, právních a sociálních aspektech nanotechnologií v Evropě a jiných částech světa. Je zde uveden i seznam významných výzkumných skupin, programů podpory, projektů a sítí v Evropě. Zpráva byla poprvé vydána v 6/2004, aktualizována v 10/2005 a naposled doplněna v 7/2006
  • „Risk Governance in Nanotechnology“, autor B-K. A. Singh, Institute of Nanotechnology (GB) /16/. Článek z 9/2006 se zabývá koncepčním rámcem ovládání rizik vznikajících aplikací nanotechnologií.
  • „ The Budapest Meeting 2005: Intensified networking on ethics of Science. The case of reproducive cloning, germline gene therapy and human dignity“, zpráva informuje o výsledcích o jednání Sounding board evropského projektu Reprogenetics, které se konalo 6.-9.11.2005 v Budapešti /17/. Přehled obsahuje i informaci o projektech v „nanoetice“. Zpráva zahrnuje tyto oblasti: Klinické zkoušky a nemocniční péče; inteligence prostředí, počítače a nanotechnologie; příroda, zvířata a potraviny; výzkum mozku a demence; stáří, intenzivní péče a smrt. Zpráva rovněž obsahuje budoucí scénáře do roku 2025. Poslední změna dokumentu byla v 11/2006.
  • Závěr

    Prudký rozvoj nanotechnologie nelze zastavit. Nejméně 35 států vyhlásilo národní programy výzkumu a aplikace nanotechnologie. Souběžně s výzkumem a aplikacemi je však zapotřebí zkoumat různé důsledky uplatňování této výjimečné technologie ve společnosti.

    Odkazy

    1. Roco M.C.: „Broader societal issues of nanotechnology“, J.Nanoparticle Res., 5, (2003), str. 181
    2. Roco M.C., Bainbridge W.S. Eds.: „Societal Implications of Nanoscience and Nanotechnology“, NSET Workshop Report, vyd. NSF, 3/2001
    3. Roco M.C. : „National Nanotechnology Initiative to Advance Broad Societal Goals“, MRS Bulletin, 6/2003, str. 416
    4. „Proceedings – EPA Nanotechnology and Environment: Applications and Implications STAR Progress Review Workshop“, 8/2002, Arlington, VA., http://es.epa.gov/ncer/publications/workshop/nano_proceed.pdf
    5. „Nanotechnology – Revolutionary Opportunities & Societal Implications“, Ed. M.Roco a R.Tomellini, 3rd Joint EC-NSF Workshop on Nanotechnology, Lecce (Italy), 2/2002, ISBN 92-894-3488-0
    6. „The Big Down: From Genomes to Atoms“, vyd. ETC Group (Kanada), leden 2003; www.etcgroup.org
    7. Arnall A.H.: „Future Technologies, Today´s Choices“, vyd. Greenpeace Environmental Trust, London, 6/2003; www.greenpeace.org.uk
    8. Wood S., Jones R,, Geldart A.: „The Social and Economic Challenges of Nanotechnology“, vyd. ESRC, London, 7/2003; www.esrc.ac.uk
    9. „Nanotechnologies: A Preliminary Risk Analysis“, zpráva z workshopu „Mapping out Nano Risks“, organizovaného DG Health and Consumer Protection EK v Bruselu, 3/2004,http://europa.eu.int/comm/health/ph_visk/events_risk_en.htm
    10. „Towards an European Strategy for Nanotechnology“, sdělení Evropské komise COM (2004 338, 5/2004, www.cordis.lu/nanotechnology/src/communication.htm
    11. „Report of the International Dialogue on Responsible Research and Development of Nanotechnology“, vyd. Meridian Institute, USA, 6/2004, www.nanodialogues.org/nsf/intennational.php
    12. „Nanoscience and Nanotechnologies: Opportunities and Uncertainties“, vyd. The Royal Society
    & The Royal Academy of Engineering, 7/2004, www.royalsoc.ac.uk/policy
    13. „Report from the „Nano and Environmemt“ workshop, Brussels, 30.-31.3.2006“, zpráva konsorcia Nanoforum, www.nanoforum.org
    14. Renn O., Roco M, C.: „Nanotechnology Risk Governance“, White Paper No.2,. International Risk Governance Council, Genova, 6/2006, www.irgc.org
    15. „Benefits, Risks, Ethical, Legal and Social Aspects of Nanotechnology“, zpráva konsorcia Nanoforum z července 2006, www.nanoforum.org
    16. „Risk Governance in Nanotechnology“, autor B-K. A. Singh, Institute of Nanotechnology (GB), ke stažení na www.nanoforum.org
    17. „The Budapest Meeting 2005: Intensified networking on ethics of Science. The case of reproducive cloning, germline gene therapy and human dignity“, 11/2006, www.nanoforum.org
    12/2006

    Celá tisková zpráva | Informační e-mail Vytisknout článek

      Přečtěte si
    Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v ČR 2010.bmp

    Skripta Nanotechnologie-p.Hosek

    Průvodce 2009

    Nanotechnologie2008

    Mikroskopie skenující sondou

    Inovace pro zítřejší svět

    Strategie

    Nanotechnologie

    Bionanotechnologie

    Konvergující technologie

    Ekonomický rozvoj nanotechnologie


    Další informace: Reklama Provozní podmínky Napište nám    Správce: © 2007 TANGER computersystems s.r.o.