Nanotechnologie english version
  Hlavní menu
  Odbornďż˝ spoluprďż˝ce




ďż˝
  Dopisovatelé
  Doporuďż˝ujeme





 
www.sonna.com.ua

Programy
Vydáno dne 09. 12. 2008 (21704 přečtení)

Stránka obsahuje přehled programů vyhlašovaných různými státními organizacemi na podporu výzkumu a vývoje, kterými jednotliví poskytovatelé podporují vedle jiných oblastí i oblast nanotechnologií.

Veřejná podpora výzkumu a vývoje se v České republice provádí dvěma formami:
a) účelovým financováním, tj. podporou výzkumných projektů:
- podporou „grantových projektů“, tj. projektů navržených fyzickými nebo právnickými osobami, sonna.com.ua/catalog/postelnoe-bele/vilyuta/
- podporou „programových projektů“, tj. projektů naplňujících programy vyhlášené poskytovateli. Programy navrhují a vyhlašují správci rozpočtových kapitol, posuzuje je Rada pro výzkum a vývoj a schvaluje vláda,
- podporou „projektů pro státní správu“, tj. projektů, kde státní správa určuje parametry jejich výsledků. Jelikož jediným uživatelem je stát, vyhlašuje se veřejná soutěž podle zákona č. 137/2006 Sb.
b) institucionálním financováním, tj. poskytnutím institucionálních prostředků na výzkumný záměr, na specifický výzkum na vysokých školách nebo na vybrané aktivity mezinárodní spolupráce České republiky ve VaV.

Podrobné informace o současném systému veřejné podpory výzkumu a vývoje v České republice lze najít v publikaci „PRŮVODCE SYSTÉMEM VEŘEJNÉ PODPORY VÝZKUMU A VÝVOJE V ČESKÉ REPUBLICE – 2008“, která je na této stránce zveřejněna v úplném znění.

A) PROGRAMY PODPORUJÍCÍ VÝZKUMNÉ PROJEKTY

Poskytovatel: „Akademie věd České republiky“ (AV ČR)

Hlavním posláním Akademie věd a jejích pracovišť je uskutečňovat základní výzkum v širokém spektru přírodních, technických, humanitních a sociálních věd. Tento výzkum - ať již svou povahou vysoce specializovaný nebo interdisciplinární - usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti a domácí kultury. Pracoviště Akademie věd se podílejí na vzdělávání, a to především výchovou mladých badatelů při uskutečňování doktorských studijních programů, ale i pedagogickou aktivitou svých pracovníků na vysokých školách. Akademie též rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem. Řada společných mezinárodních projektů i výměny pracovníků se zahraničními partnerskými institucemi upevňují zapojení české vědy do mezinárodního kontextu.
V současné době je na výzkum v oblasti nanotechnologií zaměřen především program „Nanotechnologie pro společnost“, ale projekty z této oblasti se řeší i v dalších programech AV ČR.

1) Program „Nanotechnologie pro společnost“ – (kód KA)

Program byl Akademií věd České republiky (AV ČR) vyhlášen 14.12.2005. Hlavním cílem programu je dosáhnout významného pokroku v rozvoji výzkumu a praktického využívání nanotechnologií a nanomateriálů v české společnosti. Současně s tím si program klade za cíl vytvoření platformy zahrnující AV ČR, univerzity i průmyslovou sféru v České republice, která zajistí dlouhodobý rozvoj této vědecké oblasti. Rozbor současného stavu ukázal, že pouze specifický, ucelený a soustředěný program na podporu rozvoje výzkumu nanotechnologií v České republice může přispět ke zvratu dosud nepříznivé situace v této oblasti. Ukončení programu se předpokládá v roce 2012.
Doposud byla uskutečněna tři kola výběrové soutěže, z nichž poslední kolo pro projekty se zahájením 1.1.2008 bylo ukončeno 27.7.2007. Další výběrové soutěže již nebudou vyhlašovány.

Cíle programu
Vytvořit nové materiály a metody jejich přípravy, vypracovat metody optimalizace a dosahování cíleně modifikovaných užitných mechanických, elektrických a dalších vlastností materiálů, založené na unikátních vlastnostech nanočástic, nanovláken, kompozitních a nanostrukturních materiálů.
Účinným transferem poznatků rozšířit spektrum průmyslově využitelných technologií, založených na praktickém využití nanočástic, nanovláken, nanopovlaků, nanostruktur a nanokompozitů v materiálové výrobě v ČR a zejména u volných nanočástic a nanovláken posoudit možný negativní vliv na životní prostředí a člověka.
Využít nanostruktury a nanokomplexy, včetně hybridních materiálů ovladatelných vnějším magnetickým polem, pro nové lékové formy, diagnostika, kontrastní látky a nosiče, zajišťující cílený transport těchto látek či přenos genové informace, jejich aktivaci a biodegradaci v organismu.
Navrhnout nové biosensory a diagnostické systémy umožňující citlivou detekci molekulárních objektů a podpořit zavádění moderních nanotechnologických materiálů a metod do zdravotnické praxe v ČR.
Navrhnout nové nástroje, přístroje a zařízení pro tvorbu a charakterizaci nanostruktur s vysokým rozlišením a vypracovat nové metody pro manipulaci a propojování nanoobjektů s mikro a makrookolím, zejména s mikroelektronikou.
Pro technicky zajímavé objemové a gradientní materiály vytvořit nové metrologické postupy pro současnou charakterizaci topografie a chemického složení jejich povrchů s vysokým laterálním rozlišením a vypracovat metody optimalizace užitných mechanických, elektrických a dalších vlastností těchto materiálů.
Navrhnout, připravit, charakterizovat a modelovat nové nanostruktury, vhodné pro detektory, fotonické krystaly či lasery a nové polovodičové spintronické materiály pro vývoj nové generace nanosoučástek pro záznam a přenos informace.
Vypracovat nové metody přípravy nanostruktur a nanomateriálů s cíleným řízením rozměrů objektů či jejich samoorganizaci, zejména připravit, charakterizovat a optimalizovat nové nano-uhlíkové a nanodiamantové materiály pro bio-aplikace a nanoelektroniku.

Členění programu
1.1) Podprogram "Nanočástice, nanovlákna a nanokompozitní materiály"
1.2) Podprogram "Nanobiologie a nanomedicína"
1.3) Podprogram "Nano-makro rozhraní"
1.4) Podprogram "Nové jevy a materiály pro nanoelektroniku"

Priority jednotlivých podprogramů:

1.1 Podprogram "Nanočástice, nanovlákna a nanokompozitní materiály"

Nanočástice kovů a kovových oxidů. Výzkum bude zaměřen na technologie přípravy nanočástic kovů (např. Au, Ag,...) a jejich oxidů, nitridů a dalších sloučenin (např. MgO, TiO2,.), technologie jejich kompaktování, stabilitu, užitné vlastnosti nanočástic, výzkum jejich aplikace a výzkum jejich vlivu na životní prostředí a člověka.
Nanočástice a nanovrstvy na bázi keramických materiálů. Příprava a charakterizace nanozrn, ultratenkých vrstev a supermřížek na bázi nanokrystalických keramik s unikátními vlastnostmi. Konkrétně může dále jít o studium a výzkum nových nanokompozitů z magnetických oxidů, rozměrových efektů vrstevnatých kuprátů, feroelektrických a feromagnetických materiálů. Tyto nanomateriály mohou být samy cílem výzkumu či průmyslové výroby v oblasti strojírenství, elektrotechnice i elektronice.
Nanovlákna na bázi uhlíku, speciálních anorganických materiálů a polymerů. Výzkum se zaměří na materiály s cíleně modifikovanými mechanickými, elektrickými, magnetickými a optickými vlastnostmi. Tyto nanomateriály budou jednak samy cílem výzkumu či průmyslové výroby pro získání produktů vyšší užitné hodnoty a jednak přinesou praktické využití v nových technologiích, např. v konverzi a akumulaci energie.
Nanopovlaky, nanostruktury a nanokompozitní materiály. Výzkum nanopovlaků a funkčních nanostruktur v tenkých vrstvách bude cíleně orientován na zlepšení užitných vlastností prakticky významných materiálů, např. vývoj samočistících a antibakteriálních vrstev a produktů použitelných v ochraně životního prostředí, zejména pro odstraňování škodlivin z vody a vzduchu. Výzkum nanokompozitů bude zaměřen na nalezení vhodné vazby mezi kovovou, keramickou či polymerní matricí a vyztužující nanostrukturní (zpravidla keramickou) fází kompozitů, určených pro extrémní mechanické a chemické namáhání. Oblastmi využití jsou miniaturizované systémy a jejich integrace do nové generace výrobků na úrovni mikro- a nanorozměrů.

1.2 Podprogram "Nanobiologie a nanomedicína"

Cílený transport biologicky aktivních látek a nanosystémů pro diagnostiku, terapii či radioterapii, např. pomocí polymerů či "molekulárních nádob". Výzkum lékových forem, kontrastních látek a diagnostik založených na biodegradovatelných (zejména polymerních) systémech umožňujících vazbu léčiv, případně diagnostik a dalších biologicky aktivních molekul jako jednotek zajišťujících orgánově či buněčně-specifickou dopravu celého systému v živém organizmu a jeho specifickou aktivaci v požadovaném místě účinku. V ideálním případě by tento systém měl fungovat jako diagnostikum a zároveň i specifické terapeutikum. Zásadní je transport chemoterapeutik a radioterapeutik určených především pro léčbu nádorových onemocnění.
Magnetické nanočástice pro lékařské účely. Důraz bude kladen na hybridní materiály skládající se z magnetických jader a biokompatibilního makromolekulárního obalu, kdy vnějším magnetickým polem lze ovládat jejich transport, distribuci a chování. Tyto nanočástičové systémy by měly sloužit in vivo v diagnostice i terapii, jako cílený transport léků, chemoterapeutik a radioterapeutik i jako kontrastní látky pro zobrazovací magnetickou rezonanci a lokální destrukci rakovinných nádorů magnetickou hyperthermii.
Biofunkcionalizace povrchů. Jde o pochopení fundamentálních procesů ovlivňujících interakci molekulárních objektů na površích kovů a polovodičů, jejich tvorby či samouspořádání. Důraz bude kladen na nano-biotechnologie pro vytváření definovaného rozhraní mezi biologickým a nebiologickým prostředím umožňujícím dosažení specifické biologické aktivity, např. tvorbu, regeneraci a rekonstrukci buněk a tkání (bioinženýrství) a vytváření biokompatibilních povrchů lékařských přípravků, zařízení a přístrojů a úpravě povrchů specificky reagujících na přítomnost vybraných molekul (detekční systém biosensorů), a to nejen pro lékařské využití.
Biosenzory a diagnostické systémy. Výzkum diagnostických systémů a čipů založených na povrchové modifikaci nanovláken, mřížek nebo citlivých snímačů protilátek specifických proti různým molekulám. Interakce i malého množství molekul s protilátkami a s tím spojená vysoce citlivá změna vodivosti nebo dalších vlastností by měla být využita pro jejich specifickou detekci.
Polymerní nanokomplexy pro přenos genové informace a genové terapie. Příprava, studium vlastností a výzkum komplexů DNA umožňujících in vivo účinný cílený transport genové informace do předem vybraných typů buněk a nebo používaných jako systémy zajišťující účinnou transfekci více typů buněk a využití pro terapii.
Supramolekulární vytváření nanostruktur. Pro biomedicínské využití je zásadní vytváření umělých nanostruktur řízeným sestavováním cíleně připravených molekulárních stavebních prvků. To je, spolu s maximálním využitím samouspořádání, kovalentní i nekovalentní vazby, jedním z cílů supramolekulární chemie.


1.3 Podprogram "Nano-makro rozhraní"

Rozvoj nástrojů, přístrojů, zařízení a metod pro tvorbu a charakterizaci nanostruktur s vysokým rozlišením, který bude zaměřen na charakterizaci materiálů z hlediska topografických, elektrických, optických a magnetických vlastností, jejich pasivace, tepelné odolnosti a odolnosti vůči intensivním svazkům a mechanickým vlivům. Takovéto nanotechnologické nástroje umožní přímou kontrolu v jednotlivých technologických krocích.
Rozvoj metod pro manipulaci a propojování nanoobjektů s mikro a makrookolím, zejména s mikroelektronikou, které umožní měření elektrických a provozních parametrů jednotlivých elektronických elementů a nanostruktur. Budou zkoumány metody manipulace s atomy, molekulami a klastry, litografické metody pro kontaktování nanostruktur a nanosoučástek a jejich zabudování do složitých obvodů a elektronických přístrojů.
Rozvoj metrologických metod a charakterizace povrchů technicky zajímavých makroskopických materiálů s nm rozlišením s využitím skenovacích sondových mikroskopů, optiky, difrakčních elektronových a fotoelektronových metod. Budou vytvořeny metrologické postupy pro určování rozměrů nanoobjektů a současně jejich chemického složení, topografie a elektronových vlastností. Tyto metody budou využity i pro udílení atestů a garance vlastností novým výrobkům, u nichž stav povrchu hraje zásadní roli.
Studium objemových materiálů, na jejichž vlastnosti má zásadní vliv mikrostruktura či nanostruktura, zejména nanometrické hranice zrn. Významnou skupinou takových materiálů jsou nanostrukturní objemové a gradientní dielektrické a kovové materiály, jejichž výzkum se zaměří zejména na nanotechnologie přípravy nanostrukturních keramik či ultrajemnozrnných kovů a intermetalických slitin (např. aplikací extrémní lokální plastické deformace či ovlivňováním hranic zrn) s cílem získání materiálů o mimořádné pevnosti a plasticitě včetně vynikajících elektrických a magnetických vlastností.


1.4 Podprogram "Nové jevy a materiály pro nanoelektroniku"

Nanofotonika a zvláště nové typy laserů. Důraz bude kladen na studium kvantových vlastností elektronů a jejich vliv na emisi, šíření a absorpci fotonů v dvoj-, jedno- i nul-dimensionálních strukturách, jejich teoretické modelování a simulace obecných nanofotonických systémů. Zásadní bude příprava a charakterizace nanostruktur či nanorozměrových polymerů, vhodných pro detektory, fotonické krystaly, emisní diody a především lasery.
Polovodičová spintronika, zaměřená na přípravu, charakterizaci a využití spintronických materiálů a struktur, kombinujících magnetické a nemagnetické polovodiče. Důraz bude kladen na přípravu nanosoučástek, které nebudou pro záznam a přenos informace využívat náboj elektronů, ale jejich spin a budou tak tvořit významnou část nanoelektroniky.
Nanostruktury na bázi uhlíku a nanodiamantové vrstvy. Cílem výzkumu unikátních elektrických, optických a magnetických vlastností uhlíkových nanostruktur, obsahujících atom uhlíku v sp, sp2 a sp3 stavech, bude prozkoumat nové možnosti uhlíkových nanomateriálů, jakož i nových fyzikálních jevů, které jsou exkluzivně svázány s nano-uhlíkem, a které mají perspektivu v nanoelektronice a bio-aplikacích. Významným úkolem bude zvládnout depozici nanodiamantových vrstev na substrátech velikosti větší než 10 cm2 a modifikací jejich povrchu dosáhnout prakticky využitelných unikátních elektrických a povrchových vlastností .
Nanotechnologie a nanojevy na atomární a molekulární úrovni. Významná část by se měla zaměřit na rozvoj a realizaci metod přípravy nanostruktur a nanomateriálů s cíleným řízením rozměrů objektů či samoorganizaci, ať už se jedná o metody litografické, epitaxní, napařovací i naprašovací, sol-gel, laserem řízené či další techniky a také na přípravu a uplatnění kovových nanostruktur v oblasti plasmoniky se zaměřením na výzkum šíření elmg. signálu podél nanostruktur. Zásadní roli bude mít tvorba nanoelektronických prvků a součástek (např. jednoelektronového transistoru) a jejich aplikace pro výzkum kvantových jevů s perspektivním uplatněním v nanoelektronice či molekulární elektronice.

2) Program „Podpora projektů cíleného výzkumu“ – (1Q)

Tento program je druhým dílčím programem průřezového programu „Integrovaný výzkum“, který je součástí Národního programu výzkumu (NPV I) vyhlášeného na léta 2004-2009. Cíle programu jsou následující:
1. Poskytnout nástroje pro zacílení pokročilých stádií badatelského výzkumu na dosažení výsledků prakticky využitelných při dalším vývoji inovačních technologií, nových materiálů a produktů s vysokou přidanou hodnotou, nebo při aplikaci v socioekonomické oblasti.
2. Podporou konkrétních projektů posílit prolínání jednotlivých stadií výzkumu a vývoje: badatelský výzkum - cílený výzkum - aplikovaný výzkum a vývoj.
3. Vytvořit předpoklady pro budoucí vyšší ekonomické zhodnocování výsledků vlastního badatelského výzkumu podporou důslednějšího využívání ochrany duševního vlastnictví a práv k výsledkům výzkumu a vývoje.
Veřejné soutěže již nejsou v tomto programu vyhlašovány.

3) Program „Granty výrazně badatelského charakteru zaměřené na oblast výzkumu rozvíjeného v současné době, zejména v AV ČR“ – (IA)

Je to program standardních grantů výrazně badatelského charakteru zaměřených na širokou oblast výzkumu rozvíjeného v současné době zejména v AV ČR. Tento program, poprvé vyhlášený v roce 1991, je poměrně dobře finančně dotován. Téma projektu je zvoleno navrhovatelem. Projekt má charakter základního výzkumu a jeho odborné zaměření musí být v souladu s Národní politikou VaV ČR.

4) Program „Juniorské badatelské granty“ – (KJ)

Téma projektu je zvoleno navrhovatelem, má charakter základního výzkumu a jeho odborné zaměření je v souladu s Národní politikou VaV ČR. Grantový projekt může řešit badatel do 35 let věku, který je absolventem nebo účastníkem zpravidla doktorského studia nebo doktorandem v poslední fázi studia před obhajobou sám, nebo s řešitelským týmem, ve kterém je převažující podíl mladých pracovníků s tím, že průměrný věk týmu, včetně řešitele, nepřesahuje (s ohledem na předpokládané řešitelské kapacity) 38 let. Řešení projektu může být rozvrženo na období 1 až 3 roky, a to v celých kalendářních rocích.


Poskytovatel: Grantová agentura České republiky (GA ČR)

GA ČR vyhlašuje každoročně veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů základního výzkumu ve všech oborech vědy, viz tabulka č. I.

Tab. č. I. - Seznam oborových a podoborových komisí GAČR
1. Technické vědy
101 - strojírenství
102 - elektrotechnika a kybernetika
103 - stavebnictví, architektura a doprava
104 - technická chemie
105 - hornictví
106 - hutnictví a materiálové inženýrství
2. Přírodní vědy
201 - matematika a informatika
202 - fyzika
203 - chemie
204 - buněčná a molekulární biologie
205 - vědy o Zemi a Vesmíru
206 - obecná a ekologická biologie
3. Lékařské vědy
301 - molekulární biologie
302 - genetika a vývoj člověka
303 - biochemie, patobiochemie a toxikologie
304 - morfologické obory
305 - fyziologie normální
306 - patologická a klinická fyziologie
307 - farmakologie
308 - experimentální chirurgie
309 - neurovědy
310 - mikrobiologie a imunologie
311 - metabolismus a výživa
312 - obecná onkologie
313 - epidemiologie a hygiena
4. Společenské vědy
401 - filozofie, teologie, religionistika
402 - ekonomické vědy
403 - sociologie
404 - historické vědy, národopis
405 - filologie
406 - psychologie, pedagogika
407 - právní vědy a politologie
408 - estetika, hudební věda a vědy o umění
409 - dějiny 19. a 20. století
5. Zemědělské vědy
521 - rostlinná produkce, genetika a šlechtění
522 - rostlinolékařství, fyziologie rostlin
523 - živočišná produkce, genetika a šlechtění
524 - fyziologie a patologie zvířat
525 - zemědělské produkty, potravinářství a ekotoxikologie
526 - péče o krajinu, lesy, půda

Z tab. I. je zřejmé, že interdisciplinární obor nanotechnologie nemá ustavenu svoji podkomisi a podle uvážení mohou žadatelé přihlásit „nano-projekty“ do libovolné podoblasti. Jak vyplývá ze seznamu projektů v rubrice „Projekty“, byly v současné době řešené projekty zaměřené na nanotechnologie identifikovány v podoborech 101, 102, 103, 104, 106, 202, 203, 204, 205, 305 a 309. Jako v programech jiných poskytovatelů, je i v programech GA ČR velmi těžké identifikovat projekty z oblastí nanobiotechnologie a nanomedicíny (viz rubrika „Nomenklatura), protože velká většina řešitelů nepoužívá předponu nano-, ani výše uvedené termíny.
Projekty zaměřené na nanotechnologie se řeší v následujících programech GA ČR:
- Program standardní granty (GA)
- Program postdoktorské projekty (GP)
- Program EUROCORES (GE)
Bližší informace jsou dostupné na adrese www.gacr.cz.

1) Program „Standardní granty“ - (GA)

Těžiště činnosti GA ČR spočívá v programu standardních projektů, do kterých se může zapojit kterákoliv právnická či fyzická osoba z ČR. Témata těchto projektů si volí sami navrhovatelé v rámci výše uvedených oborů a postoborů. Veřejná soutěž je vyhlašována každoročně, zpravidla v únoru.

2) Program „Postdoktorské projekt“ - (GP)

Cílem programu je podpořit zájem absolventů postgraduálního studia o práci ve vědeckých institucích. Program by měl těmto institucím pomoci vytvořit pro začínající vědecké pracovníky takové platové podmínky, aby neodcházeli z vědecké praxe. Snahou je také využít potenciál uznávaných odborníků a zapojit do jimi řešené problematiky mladé nadějné vědce.

3) Program „EUROCORES“ - (GE)

Grantová agentura České republiky, která je členskou organizací European Science Foundation (ESF), je od roku 2002 zapojena do programu European Science Foundation Collaborative Research Program (EUROCORES). Jedná se o program mezinárodní spolupráce vědeckých týmů v rámci projektu ve vybraných tématických oblastech.
Pro každý rok je vybíráno mezinárodním řídícím výborem programu pět vysoce aktuálních, perspektivních a interdisciplinárních témat. Podané návrhy projektů jsou posuzovány mezinárodních panelem. V případě udělení grantu je výzkum financován národními agenturami (GA ČR). Vyhlašování programů je v jednotném termínu v březnu každého roku s uzávěrkou soutěžní lhůty v květnu. Grantová Agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na projekty EUROCORES v návaznosti na vyhlášení programu ESF. Podrobnější informace lze nalézt na www.esf.org a www.gacr.cz.


Poskytovatel: Ministerstvo školství, mládeře a tělovýchovy (MŠMT)

MŠMT je ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj v České republice. Ministerstvo zabezpečuje zejména:
a) přípravu Národní politiky výzkumu a vývoje České republiky v souladu s mezinárodními smlouvami a kontrolu její realizace formou stanoviska k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje České republiky před schválením těchto programů vládou,
b) přípravu priorit formou Národního programu výzkumu,
c) realizaci priorit výzkumu v oblastech, které nespadají do působností poskytovatelů, formou zabezpečení částí Národního programu výzkumu, d) přípravu právních předpisů výzkumu a vývoje a vyhodnocování důsledků ostatních právních předpisů na výzkum a vývoj,
e) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropských společenství a jednotlivých států Evropských společenství s působností pro výzkum a vývoj, s výjimkou mezinárodní spolupráce v obranném výzkumu a vývoji, za kterou odpovídá Ministerstvo obrany.
f) V případech, kdy zastoupení České republiky v příslušných mezinárodních orgánech a organizacích zabezpečuje ministerstvo, předkládá ministerstvo zprávu o průběhu a výsledcích spolupráce po projednání s Radou pro výzkum a vývoj vládě a po projednání vládou tuto zprávu zveřejní.
MŠMT má ve vztahu k státem podporovanému výzkumu a vývoji mezi resorty specifické postavení.
- „Odbor mezinárodních vztahů ve výzkumu a vývoji“ zabezpečuje širokou oblast výzkumu a vývoje na mezinárodní úrovni, včetně vytváření koncepce mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
- „Odbor programů výzkumu a vývoje“ řídí programy výzkumu na vysokých školách a další specifické výzkumné programy
V roce 2008 poskytuje MŠMT podporu následujícím výzkumným programům, jejichž projekty jsou m.j. zaměřeny i na výzkum nanotechnologií:

1) Program „Výzkumná centra“ - (1M)

Tento program je prvním dílčím programem průřezového programu „Integrovaný výzkum“, který je součástí Národního programu výzkumu (NPV I) vyhlášeného na léta 2004-2009.
Program „Výzkumná centra“ je jedním ze základních, finančně dobře dotovaných nástrojů odstraňování přetrvávajících překážek mezisektorové spolupráce i nástrojem pro další rozvoj VaV v ČR. V rámci veřejné soutěže bylo k řešení doporučeno 25 projektů (výzkumných center), z nichž dva jsou zaměřeny na nanotechnologie (viz rubrika „Projekty“). Veřejné soutěže již nejsou v tomto programu vyhlašovány.

2) Program „Centra základního výzkumu“ - (LC)

Cílem programu je podpořit spolupráci špičkových pracovišť v České republice v oblasti základního výzkumu tak, aby byla zvýšena jejich konkurenceschopnost v Evropském výzkumném prostoru. Program současně přispívá k výchově mladých odborníků. Výzkumná pracoviště musí spojovat společný výzkumný program se zahraničním výzkumným pracovištěm či pracovišti. Program byl vyhlášen na období 2005-2009. V rámci veřejné soutěže bylo k řešení doporučeno 18 projektů (výzkumných center), z nichž pět je zaměřeno na nanotechnologie (viz rubrika „Projekty“). Další 4 projekty center základního výzkumu byly doporučeny k řešení od 1.1.2007, žádné se však netýkalo nanotechnologií.

3) Program „Zdravý a kvalitní život“ – (2B)

Program je druhým tematickým programem Národního programu výzkumu II, který byl vyhlášen na období 2006-2011. Program obsahuje následující tematické oblasti:
T2-1-1 Zdravé a nezávadné potraviny
T2-1-2 Systémy a metody pro hodnocení zdravotní nezávadnosti potravinářských surovin, potravin a krmiv
T2-1-4 Netradiční využití zemědělské produkce
T2-2-1 Vývoj nových diagnostik založených na molekulárně–biologických metodách
T2-2-2 Molekulární genetika a biotechnologie pro nová léčiva
T2-2-3 Nanomateriály v biologii a medicíně
T2-2-4 Biomateriály pro transplantační medicínu
T2-2-5 Genomika, proteomika a patofyziologie kardiovaskulárních chorob
T2-2-6 Genomika a proteomika diferenciace buněk u onkologických chorob
T2-3-1 Omezení znečišťování povrchových vod
T2-3-2 Bioremediace životního prostředí pomocí mikroorganismů
T2-3-3 Modernizace nakládání s odpady
T2-3-4 Biodiverzita
T2-3-5 Životní prostředí a zdraví

K řešení na období 2006-2010 (2011) byly prozatím přijaty 2 projekty zaměřené na nanotechnologie (viz rubrika „Projekty“).

4) Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji „COST“ – (OC)

COST (European Cooperation in the Field of Scientific and Technical Research) - je evropská mnohostranná spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje se zaměřením na badatelský i na aplikovaný výzkum. Česká republika se stala členem COST v roce 1993. COST koordinuje výzkum a vývoj formou tzv. Akcí, k nimž se mohou vědečtí a výzkumní pracovníci z členských států COST připojovat svými vlastními projekty. Zásadou organizace a práce programu COST je princip „bottom-up - zdola nahoru“ a „a´la cart“ - akce navrhují vědečtí a výzkumní pracovníci. Financování výzkumu probíhá zásadně na národní úrovni.

5) Program mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji „KONTAKT“ – (ME)

Program „KONTAKT“ umožňuje podporu účasti českých výzkumných a vývojových pracovníků v mnohostranných programech výzkumu ESA, SEI (Středoevropská iniciativa), OECD a NATO a v některých významných dvoustranných programech se státy, se kterými má Česká republika sjednanou dohodu o spolupráci ve výzkumu a vývoji a dále v programech National Science Foundation – NSF (USA).

6) Program EUREKA - Evropská spolupráce v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a vývoje (OE).

Program "EUREKA" vznikl v roce 1985 s cílem podporovat spolupráci mezi průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami a vytvářet tak podmínky pro zvýšení technické vyspělosti a výkonnosti evropského průmyslu, rozvíjet jeho společnou infrastrukturu a řešit problémy týkající se více zemí. Projekty EUREKA slouží civilním účelům a jsou zaměřeny na oblasti soukromého i veřejného sektoru. Jejich výstupem jsou špičkové výrobky, technologie a progresivní služby schopné prosadit se na trhu. Cílem je aktivní zapojení výzkumu a vývoje do mechanismů tržní ekonomiky, to znamená nutnost komerčního uplatnění výsledků řešení. V současnosti EUREKA sdružuje 37 evropských zemí a řádným 38. členem je Evropská unie.

Poskytovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

MPO poskytuje podporu především programům průmyslového výzkumu a vývoje. V roce 2007 poskytuje MŠMT podporu následujícím výzkumným programům, jejichž projekty jsou m.j. zaměřeny i na výzkum nanotechnologií:

1) Program „POKROK“ – (1H)

Program je třetím tematickým programem Národního programu výzkumu I vyhlášeného na léta 2004-2009 a je zaměřen na podporu projektů průmyslového výzkumu a vývoje směřujících k zajištění konkurenceschopnosti ekonomiky České republiky při jejím trvale udržitelném rozvoji a na zajištění energie pro tuto ekonomiku a pro společnost. V současné době se v rámci programu řeší 3 projekty zaměřené na nanotechnologie.
Veřejné soutěže již nejsou v tomto programu vyhlašovány.

2) Program „Trvalá prosperita“ – (2A)

Program je prvním tematickým programem Národního programu výzkumu II a byl vyhlášen na období 2006-2011. Cílem programu je:
1. Připravit nové materiály a zajistit nové postupy pro využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie, včetně energie vodíku.
2. Zvýšit spolehlivost zařízení pro přenosy elektrické energie.
3. Vypracovat nové postupy pro energetické jaderné technologie.
4. Snížit energetickou náročnost provozu budov.
5. Vytvořit nové nekonvenční struktury a konstrukce strojů.
6. Vytvořit nové materiály s novými užitnými vlastnostmi, včetně nanomateriálů a nových metod diagnostik materiálů.
7. Připravit nové polovodičové součástky pro diagnostiku a řízení.
8. Zvýšit využitelnost systému bezpečnosti dopravy .
9. Zavést nové postupy pro vybraná odvětví chemického a farmaceutického průmyslu.
10. Vyvinout nové materiály, nové přísady do výrobků jiných odvětví, nové polymery a katalyzátory.
V rámci programu byly vyhlášeny následující tematické oblasti:

Tematické oblasti
T1-1-1 Zvýšení spolehlivosti elektrických sítí a rozvoden vysokého napětí
T1-1-2 Využití vodíku a palivových článků jako zdrojů energie
T1-1-3 Nové jaderné technologie pro výrobu elektřiny, vysokopotenciálního tepla a vodíku
T1-1-4 Snížení energetické náročnosti při provozu budov
T1-1-5 Obnovitelné zdroje energií
T1-2-1 Nové technologie a materiály pro ochranu ovzduší
T1-2-2 Technologie pro ochranu vod a horninového prostředí
T1-3-1 Nové materiály s novými užitnými vlastnostmi
T1-3-2 Aplikace nových materiálů v konstrukci strojů
T1-3-3 Mechatronické systémy a robotika
T1-3-4 Nové struktury výrobních strojů
T1-3-5 Nové polovodičové sensory a nanosoučástky
T1-3-6 Zvyšování provozní životnosti a spolehlivosti strojírenských výrobků a zařízení s vysokými technickými parametry
T1-3-7 Nové metody nanodiagnostiky
T1-4-1 Alternativní zdroje energie v dopravě
T1-4-2 Zkvalitnění a zvýšení spolehlivosti dopravní infrastruktury
T1-4-3 Dopravní prostředky a systémy pro veřejnou a individuální dopravu
T1-5-1 Chemická optimalizace a vývoj nových farmaceutických technologií
T1-5-2 Bezpečnost chemikálií
T1-5-3 Nanomateriály a procesy
T1-5-4 Vývoj nových chemických přísad do výrobků jiných odvětví
T1-5-5 Funkcionální polymery
T1-5-6 Organické syntézy pro výrobky s vysokou přidanou hodnotou
T1-5-7 Katalyzátory pro ochranu životního prostředí, energetiku, potravinářství a nízkoodpadové chemické technologie

Prozatím byly vyhlášeny tři veřejné soutěže k podávání návrhů projektů. Seznam v současné době řešených projektů z oblasti nanotechnologií je uveden v rubrice „Projekty“.

3) Programy „Tandem“ – (FT) a „Impuls – (FI)

MPO poskytuje v letech 2004-2010 prostředky na řešení výzkumných projektů průmyslového výzkumu a vývoje v rámci programů TANDEM a IMPULS. Program TANDEM je zaměřen především na podporu projektů orientovaného výzkumu, jehož výsledky budou prostřednictvím navazujícího průmyslového výzkumu a vývoje využity v nových výrobcích, technologiích a službách. Podmínkou je, že řešení je zajišťováno konsorciem sestaveným z pracovníků průmyslových organizací a výzkumných pracovišť (akademických, vysokoškolských a dalších).
Program IMPULS je zaměřen na podporu průmyslového výzkumu a vývoje a výše uvedenou podmínku nemá.
Nanotechnologie a nanomateriály jsou u obou programů jednou z priorit. Informace o projektech z oblasti nanotechnologií řešených v současné době jsou uvedeny v rubrice „Projekty“.

4. Program "TIP" - (FR)

Program "TIP" (Technologie, Informační systémy, Produkty) byl schválen vládou České republiky dne 22.8.2007 usnesením č. 942. a 20.11.2008 notifikován Evropskou komisí. V lednu 2008 byla vyhlášena první veřejná soutěž na předkládání návrhů projektů v rámci tohoto nového resortního výzkumného programu. Doba trvání programu bude od roku 2009 do roku 2014. Ukončení řešení všech projektů je určeno na rok 2017. Délka řešení jednotlivých projektů je stanovena na dobu do čtyř let (48 měsíců).

Cíle programu TIP a jejich odůvodnění:

a) Nové materiály a výrobky:
Budou podporovány takové projekty výzkumu a vývoje, které zajistí implementaci dobrých myšlenek do nových konkurenceschopných materiálů a materiálů dosud neznámých vlastností, nanomateriálů, nových nebo zlepšených průmyslových výrobků a zařízení, včetně pořízení a ověření vzorků, prototypů, nebo předváděcích zařízení a prověření nových technologií. Výzkum a vývoj musí být orientován na budoucí potřeby trhu, musí sledovat udržitelnost a šetření zdrojů, musí respektovat ekologické, energetické a sociální faktory.

b) Nové progresivní technologie:
Optimalizace konvenčních výrobních postupů, vývoj nových a používání pokrokových výkonnějších technologií je nezbytným předpokladem, jak si udržet pozice v podmínkách stále se zostřující globální konkurence. Při vytváření nových výrobních procesů je nutné v širokém měřítku analyzovat možnosti zlepšení a využívat je až na jejich samotnou hranici.
Cílem je dosáhnout konkurenceschopnost prostřednictvím mezinárodně uznávaných veličin pro přesnost, kvalitu, bezpečnost výroby, rychlost zajištění dodávek, hospodárnost, ekologii a prostřednictvím technologií s vícenásobným využitím, mezioborových technologií, biotechnologií, nanotechnologií apod.

c) Nové informační a řídící systémy:
Velmi důležitými složkami racionální a progresivní výroby, které ji významně ovlivňují, jsou: optimální řízení výrobních procesů, maximum relevantních informací vstupujících do výrobního procesu, informace o průběhu technologických operací, informace o produktu a jeho použití, o nově vznikajících požadavcích na produkt a také maximum informací vyhodnocujících výrobní proces v celém jeho průběhu.
Budou podporovány takové projekty výzkumu a vývoje, které povedou k výrobě více ekonomické, ekologické, bezpečnější, flexibilní, rychlejší apod.

B) VÝZKUMNÉ ZÁMĚRY

Podle původního znění zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře VaV z veřejných prostředků a jeho prováděcích předpisů se o institucionální podporu formou výzkumného záměru mohly ucházet jen veřejné vysoké školy, vojenské a policejní vysoké školy, příspěvkové organizace a organizační složky ČR. Od roku 2004 se při splnění určitých podmínek o institucionální podporu mohou ucházet i právnické osoby ze soukromého sektoru. K nejdůležitějším omezujícím podmínkám patří: další činnost, kterou se tyto subjekty zabývají, musí být uvedena ve zřizovací listině nebo obdobném dokumentu; veškerý zisk po zdanění a případném odvodu do zákonem stanovených fondů (např. rezervního fondu) je reinvestován do VaV.
Výzkumný záměr organizace vymezuje předmět výzkumné činnosti právnické osoby nebo organizační složky, její cíle, strategie, náklady a předpokládané výsledky, který organizace zajišťuje v základním nebo aplikovaném výzkumu, s výjimkou průmyslového výzkumu. Výzkumný záměr je představou o koncepčním rozvoji organizace na období 5 až 7 let.
Charakteristiky výzkumných záměrů, které jsou zcela nebo částečně zaměřeny na výzkum nanotechnologií, jsou uvedeny v rubrice Pracoviště u jednotlivcýh pracovišť.



Celá tisková zpráva | Informační e-mail Vytisknout článek | Zdroj: Nanotechnologie v ČR, 2008

  Přečtěte si
Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v ČR 2010.bmp

Skripta Nanotechnologie-p.Hosek

Průvodce 2009

Nanotechnologie2008

Mikroskopie skenující sondou

Inovace pro zítřejší svět

Strategie

Nanotechnologie

Bionanotechnologie

Konvergující technologie

Ekonomický rozvoj nanotechnologie


Další informace: Reklama Provozní podmínky Napište nám    Správce: © 2007 TANGER computersystems s.r.o.