Stručná charakteristika pracoviště.

První elektrotechnické disciplíny se začaly na VUT vyučovat již od roku 1905. V roce 1959 byla založena samostatná fakulta energetická, následně transformovaná na Fakultu elektrotechnickou. V roce 1993 byla struktura fakulty změněna a fakulta získala název Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI). Fakulta elektrotechniky a informatiky byla třetí největší fakultou ze sedmi tehdejších fakult VUT v Brně poté, co se od začátku roku 2000 Fakulta technologická a Fakulta managementu odštěpily a ustavily novou Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. V roce 2001 začaly na FEI VUT přípravy založení Fakulty informačních technologií (FIT) a transformace kmenové Fakulty elektrotechniky a informatiky na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT). Obě fakulty působí samostatně od 1.1.2002. FEKT VUT se zaměřuje na výuku a výzkum v oblasti elektrotechniky a komunikačních technologií. Především jde o mikroelektronické systémy, elektronické komunikační systémy a technologie, optimální využívání elektrické energie, automatizaci technologických a výrobních procesů, informační a řídicí systémy, aplikovanou kybernetiku atd. V r. 2004 byl pro studenty 2. ročníku magisterského studia oborů Mikroelektronika a Telekomunikační a informační technika zaveden jednosemestrový předmět Nanotechnologie.
V r. 2007 byl na Ústavu fyziky akreditován čtyřletý studijní obor Fyzikální elektronika a nanotechnologie v prezenční i kombinované formě studia.
Činnost na fakultě je rozdělena na 12 ústavů, které se v některých případech dělí na laboratoře.

Zaměření výzkumu a vývoje.

V letech 2005–2010 jsou ve FEKT VUT řešeny čtyři výzkumné záměry, z nichž jeden je do určité míry zaměřen na nanotechnologie. Dále se v roce 2008 na fakultě řeší 111 programových projektů.

-Výzkumný záměr MSM0021630503 „Nové trendy v mikroelektronických systémech a nanotechnologiích (MIKROSYN)“, 1/2005-2010, řešitel Prof. Ing. Radimír Vrba, CSc., celkové náklady na celou dobu řešení 134,700 mil. Kč, z toho ze státního rozpočtu 118,740 mil. Kč. Rok 2008 – 11,225/11,225, nomenklatura – oblast 2a, podíl výzkumu nanotechnologií - 50 %.
Výzkumný záměr klade důraz na problematiku vyspělých mikroelektronických obvodů, mikrosystémů a struktur na čipu. Všechny problémové okruhy výzkumného záměru jsou orientovány na nové a perspektivně připravované mikro- a nanosystémy a technologie s horizontem do konce r. 2010. Záměr základního a aplikovaného výzkumu směřuje do pěti výzkumných oblastí: 1. Teorie, návrh a diagnostika nízkonapěťových a nízkopříkonových integrovaných obvodů v submikronových technologiích, 2. Modelování a simulace integrovaných obvodů, 3. Mikrosystémy a nanosystémy, 4. Pokročilé technologie pro mikroelektroniku a nanoelektroniku, 5. Moderní diagnostika materiálů a součástek. Cíle výzkumného záměru v jednotlivých jeho oblastech spočívají v získání původních výsledků ve výzkumu nových mikroelektronických systémů, progresívních metod jejich řešení a optimalizace, v aplikovaném výzkumu nových mikro- a nanotechnologií pro přípravu nových elektronických struktur a polovodičových součástek nových generací.

Výzkum nanotechnologií se provádí v následujících ústavech fakulty:
V Ústavu fyziky se dlouhodobě rozvíjí pod vedením Prof. RNDr. Pavla Tománka, CSc. činnost Laboratoře optické nanometrologie. Laboratoř se zabývá bezkontaktním, nedestruktivním zkoumáním povrchů materiálů s příčným superrozlišením, k čemuž se využívá optické řádkovací tunelové mikroskopie, pracující v odrazném i propustném režimu. Hlavními cíli jsou topografie, lokální spektroskopie a fluorescence polovodičových povrchů a výroba sond pro mikroskopy. Pracovníci: P.Tománek, L.Grmela.
V Ústavu mikroelektroniky, v Laboratoři výzkumu a vývoje mikrosenzorů, se zabývají aplikací nanomateriálů v chemických senzorech a biosenzorech pro detekci těžkých kovů, bilogicky zajímavých látek, měrné vodivosti a plynů. V oblasti tenkých vrstev se zaměřují také na výzkum technik pro vytváření MEMS a NEMS. Pracovníci: R.Vrba, J.Hubálek, V.Musil, M.Adámek, L.Fujcik, M.Horák, R.Kuchta, J.Prášek, P.Šteffan a další.

Řešené projekty v oblasti nanotechnologií.

a) Projekty, jejichž příjemcem je fakulta:
- Projekt AV ČR KAN208130801 „Nové konstrukce a využití nanobiosenzorů a nanosenzorů v medicíně (NANOSEMED)“, 1/2008-12/2012, řešitel Ing. Jaromír Hubálek, PhD.
- Projekt GA ČR GA102/08/1474 „Lokální optická a elektrická charakterizace optoelektronických struktur s nanometrickým rozlišením“, 1/2008-12/2010, řešitel Prof. RNDr. Pavel Tománek, CSc.
- Projekt GA ČR GA102/08/1546 „Miniaturizované inteligentní systémy a nanostrukturované elektrody pro chemické, biologické a farmaceutické aplikace (NANIMEL)“, 1/2008-12/2010, řešitel Ing. Jaromír Hubálek, PhD.
- Projekt GA AV ČR 1QS201710508 „Impedimetrické chemické mikrosenzory s nanomechanizovaným povrchem elektrod“, 1/2005-12/2009, řešitel Ing. Jaromír Hubálek, PhD.

b) Projekty, na jejichž řešení fakulta spolupracuje:
- Projekt MPO FT-TA3/027 „Multifunkční kompozity mimořádných vlastností na bázi anorganických nanosložek“, 6/2006-5/2010, řešitel Ing. Miroslav Svoboda, Výzkumý ústav stavebních hmot, a.s., Brno, spoluřešitelem za FEKT VUT je Prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
- Projekt GA ČR GA102/06/1624 „Mikro a nano senzorové struktury a systémy se zabudovanou inteligencí (MINASES)“, 1/2006-12/2008, řešitel Prof. Ing. Miroslav Husák, CSc., ČVUT – Fakulta elektrotechnická, Praha, spoluřešitelem za FEKT VUT je Prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.

Experti/obor.

- Prof. RNDr. Pavel Tománek, CSc. – optická nanometrologie, studium lokálních optických a elektrických vlastností
- Prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. – mikroelektronika
- Ing. Jaromír Hubálek, PhD. – samouspořádající se nanostruktury, nanoporézní membrány, kovové nanodrátky a nanotrubičky, chemické mikrosenzory a nanosenzory, MEMS a NEMS.