Nanotechnologie english version
  Hlavní menu
  Odborná spolupráce




  Dopisovatelé
  Doporučujeme





 

3. mezinárodní dialog k odpovědnému výzkumu a vývoji nanotechnologií
Vydáno dne 25. 03. 2008 (4700 přečtení)

Ve dnech 11. - 12. 3. 2008 se v bruselské budově Evropského parlamentu konalo dvoudenní, v pořadí již 3. setkání zúčastněných stran k mezinárodnímu dialogu k odpovědnému výzkumu a vývoji v oblasti nanotechnologií.

Setkání se zúčastnilo cca 110 odborníků, kteří reprezentovali 34 zemí z celého světa, mezinárodní organizace, průmysl i organizace nevládní. Zvláště ze strany jednotlivých zemí došlo ke zvýšenému zájmu zapojit se do diskuse (v Tokiu se v r. 2006 účastnilo 25 zemí).

V úvodním vystoupení zmínil zástupce generálního ředitele EK pro výzkum Zoran Stančin, že v FP7 byl oproti FP6 zdvojnásoben rozpočet na nanotechnologie. Mike Roco (USA) připomněl úlohu Dialogu: vyhodnotit všechny aspekty odpovědného výzkumu a vývoje nanotechnologií na neformální úrovni. V souvislosti s financováním sdělil, že investice do VaV v oblasti nano celosvětově stoupají ročně o 15-20 %, nejvíce investuje Japonsko. USA věnují v r. 2008 na tento výzkum 1,49 miliard USD, na r. 2009 se plánuje rozpočet ve výši 1,53 miliard.

Dalším řečníkem byl M. Kovalčuk, který informoval o novém ruském výzkumném programu pro nanotechnologie, zaměřeném na úsporné využívání energií. Byla založena Rada vlády pro nanotechnologie a z iniciativy prezidenta byla vypracována Strategie rozvoje nanoprůmyslu, v rámci které byl ustaven zvláštní federální program „Vývoj infrastruktury pro nanoprůmysl RF na léta 2008-2010“. V Rusku rovněž působí 6 nanotechnologických platforem.

Samotné jednání pak proběhlo ve 4 plenárních zasedáních. 1. plénum řešilo správné řízení v oblasti nanotechnologií (nanotechnology governance) a zlepšení synergie mezi různými hráči na mezinárodním poli (FAO, UNEP, UNIDO, WHO, OECD). Zazněly návrhy na vytvoření mezinárodního panelu expertů, který by nastínil globální rámec správného řízení, dále požadavek na definování globálního standardu (nelze nadále postupovat cestou dílčích definicí) a sadu směrnic pro VaV. Zdůrazněn byl příspěvek nano k udržitelnému rozvoji, zároveň však bylo upozorňováno na rizika a možné nežádoucí účinky, např. v oblasti potravin. Evropská komise (DG SANCO) upozornila na dokument k nejlepším příkladům, který zveřejnila 18. 12. 2007 na svých webových stránkách, zástupce UK pak na dokument o bezpečných praktikách (rovněž dostupný na webu). EK následně informovala o Kodexu správného chování pro odpovědný výzkum v oblasti nano, který zveřejnila 8. 2. 2008 a který definuje 7 zásad. Jedná se o doporučení EK, které není pro členské státy EU povinné, nicméně existuje možnost, že se na text může v některých případech odvolat Evropský soudní dvůr. Problematika je zařazena do pracovního programu EK na r. 2009. Prezentována byla i britská iniciativa „Responsible Nano Code“, zahájena v r. 2007, a následovala prezentace chemické společnosti BASF (DE), která v r. 2006 přijala a okamžitě aplikovala vlastní kodex (jako jedna z prvních organizací). V letech 2006-2008 věnuje firma na VaV 920 milionů eur, z toho 180 milionů je určeno nanotechnologiím .

2. plénum bylo věnováno překlenování mezer mezi regionálními seskupeními. V FP6 např. proběhl projekt o spolupráci EU a Latinské Ameriky v oblasti nano . Jako příklad dobré spolupráce byla prezentována iniciativa IBSA (od r. 2005), kde si Indie, Brazílie a Jižní Amerika rozdělily odpovědnost za tematické oblasti nanotechnologií . Další prezentovanou aktivitou bylo Argentinsko-brazilské nanotechnologické centrum. Zúčastnění vesměs konstatovali, že se dosud nepodařilo najít vhodný způsob, jak docílit synergie a spolupráce mezi všemi zeměmi. Spolupráci je nutné zahájit již ve fázi vzdělávací. Závěrem EK konstatovala, že vypracuje databázi všech relevantních subjektů, která poslouží k networkingu.

Problematikou prostředků a nástrojů umožňujících odpovědný výzkum v oblasti nanotechnologií se zabývalo 3. plénum. Delegát OECD představil aktivity 2 pracovních skupin – PS pro vyráběné nanomateriály (pracuje od září 2006) a PS pro nanotechnologie (od března 2007). Zdůraznil potřebu koordinovaných akcí, které by směřovaly k definici nano a řešily by etické, právní a společenské otázky. Probíhá 6 projektů, které se věnují indikátorům a statistice, obchodnímu prostředí, mezinárodní výzkumné spolupráci, komunikaci s veřejností, politickému dialogu a globálním výzvám (např. využití nano k čištění vody). Také v rámci Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) pracuje od června 2005 technický výbor (TC 229), věnující se vývoji standardů pro nano. Další technický výbor (TC 113) funguje v rámci IEC od června 2006 a řeší nanotechnologie pro elektrické výrobky a systémy). Nanotechnologiím se dále věnuje technický výbor (TC 352) CEN, a to od listopadu 2005. Ovšem standardům se věnuje dalších několik mezinárodních organizací (např. ASTM International, IEEE Standard Association, SEMI-ITRS či BSI Group atd.). Následně byla prezentována i činnost Evropského patentového úřadu, který rovněž zřídil PS k nanotechnologiím a připravuje definici nano.

Závěrečné 4. plénum řešilo otázku společenské angažovanosti. Zdůrazněna byla potřeba vést neustálý dialog s laickou i odbornou veřejností. Nutné je oblast nanotechnologií vysvětlovat, a nevyhýbat se ani problematice možných rizik. Prezentována byla globální síť společenskovědních badatelů - PRIME .

SHRNUTÍ:
Investice do VaV v oblasti nano celosvětově stoupají ročně o 15-20%, nejvíce investuje Japonsko. V komunitárním 7. rámcovém programu pro výzkum a vývoj byl oproti FP6 zdvojnásoben rozpočet na nanotechnologie. V rámci diskuse o správném řízení byl podpořen návrh na založení mezinárodního panelu expertů, který by nastínil globální rámec správného řízení. Překonávání mezer mezi činnostmi regionálních seskupení je nutné zahájit již ve fázi vzdělávání. EK vypracuje databázi všech relevantních subjektů, která poslouží k networkingu. Podpořen byl požadavek na definování globálního standardu (nelze nadále postupovat cestou dílčích definicí) a sadu směrnic pro VaV. Zdůrazněna byla potřeba vést neustálý dialog s laickou i odbornou veřejností.


Další informace najdete na Report on the Third International Dialogue on Responsible..."

Autor: Anna Vosečková, kancelář CZELO, Brusel


Celá tisková zpráva | Informační e-mail Vytisknout článek

  Přečtěte si
Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v ČR 2010.bmp

Skripta Nanotechnologie-p.Hosek

Průvodce 2009

Nanotechnologie2008

Mikroskopie skenující sondou

Inovace pro zítřejší svět

Strategie

Nanotechnologie

Bionanotechnologie

Konvergující technologie

Ekonomický rozvoj nanotechnologie


Další informace: Reklama Provozní podmínky Napište nám    Správce: © 2007 TANGER computersystems s.r.o.